Aiki-wiki

Historie Daito-ryu/Takeda-ryu
大東流・武田流の歴史

Takeda-ryu (japonsky 武田流, český transkript Takeda-rjú, v překladu “styl/škola Takeda”) je japonské bojové umění a škola tradičních válečných umění, které se předávalo v rodině Takeda až do počátku 20. století, kdy ho Oba Ichio (v hlavní linii) a Takeda Sokaku (ve vedlejší linii) začali učit veřejně. Většina odvětví Takeda-ryu patří do skupiny japonských bojových umění založených na principu aiki a zahrnuje mnoho disciplín. Se smrtí Oba Ichia v roce 1959 hlavní linie školy vymřela.

Základy tohoto umění byly založeny v roce 97 n.l. a jako ucelený styl existuje už přibližně od roku 1067 n.l. Umění zahrnuje jak měkčí techniky (podobné např. dnešnímu aikido, které z velké části vychází z Takeda-ryu), ale také techniky velmi brutální, které byly určeny do válek.

Základní informace

Takeda-ryu (Takeda budo/Minamoto Budo) je staré bojové umění (Kobudo, nebo Koryu) vytvořené Minamotem no Yoshimitsuem. Z této školy vzešly dvě další školy, Takeda-ryu Nakamura Ha (Nakamura Hisashi) a Daito-ryu Aikijujutsu (Takeda Kunitsugu). Takeda-ryu existovalo po 43 generací. Od Shinra Saburo po Obu Ichio. Oba Ichio je poslední Soke (43. Soke), protože nejmenoval svého nástupce. Toto bojové umění se předává po generace v rodinách Takeda a Minamoto. Také existují nijak nenavazující bojová umění se jménem Takeda-ryu, které se tak jmenují z důvodu, že je také vyvinul, anebo používal někdo z klanu Takeda (nebo někdo s příjmení Takeda co s tímto klanem neměl nic společného).

Disciplíny

Níže uvedené disciplíny nejsou všechny ze stejné větve. Každá větev umění měla různé disciplíny a následující výčet je výčet ze všech větví umění.

Disciplínami Takeda-ryu jsou:

  • Aikijujutsu (aikido*): umění používající princip Aiki
  • Aiki no Jutsu: měkký styl používající princip Aiki
  • Aikijutsu: tvrdý styl používající princip Aiki
  • Aiki In Yo Ho: využití spojené síly kladné a záporné energie, tedy duality (převzato z čínského principu Jinu a Jangu)
  • Iaido (Iaijutsu, Battojutsu): umění tasení meče
  • Kendo (Kendjutsu, Sobukendo, Tachi kendo): umění používající japonský meč
  • Jodo (Jojutsu): umění používající středně velkou hůl jo
  • Jukenpo: Box (název lze přeložit jako “Cesta měkké pěsti”)
  • Shurikenjutsu: umění házení hvězdic (shurikenu) a speciálních jehel (bo-shurikenu)
  • Shugijutsu (Tanbojutsu): bojové umění využívající krátké hole Tanbo/Tanjo.
  • Některé historické odnože také vyučovali: Tessenjutsu: umění boje s železným vějířem
  • Ninjutsu (Shinobijutsu, styl Takeda): umění špionáže
  • Gunpo: umění vojenských věd
  • Hijutsu: umění ohně, Kyubajutsu
  • Kyudo (Kyuha, Kishajutsu, Kyujutsu): umění lukostřelby a jízdní lukostřelba
  • Gunkai (Jingaijutsu): umění bitevního volání pomocí rohů
  • Jujutsu: umění používající přehozů a pák na kosti Tsue a Gunra
  • Kiaijutsu: umění využívající energii ki a válečných pokřiků tzv. Kiai
  • Suijutsu (Suichujutsu): umění plavání**
  • Sojutsu: umění oštěpu
  • Bojutsu: bojové umění využívající dlouhou hůl Bo
  • Kyuba-gunrei Kojitsu: japonské starověké zvyky o lukostřelbě, jezdectví a vojenské etiketě
  • Jindaiko: umění válečného bubnování
  • Kiyojutsu: umění oklamat protivníka
  • Jittejutsu (Juttejutsu): bojové umění používání zbraně jitte
  • Naginatajutsu: bojové umění používání zbraně naginata
  • Kusarigamajutsu: bojové umění se srpem na řetězu
  • Kyusho (Kyushojutsu): bojový styl používající tlakové body na těle člověka
  • Hanbojutsu: bojové umění používající hůl Hanbo
  • Bujutsu Ido: tradiční medicína
  • Hojutsu: dělostřelba
  • Takeda budo je také předchůdcem mnoha dnešních bojových umění (Budo).

*Aikidem zde není myšleno aikido založené Moriheiem Ueshibou, ale aikido vyvinuté Nakamurou Hisashim (více později).

** Dnes není přesně známo jak Suijutsu v podobě Takeda-ryu vypadalo, ale můžeme si to představit podle ostatních škol např. Iwakura-ryu se specializoval na techniky pro řešení neobvyklých situací, jako je konzumace jídla ve vodě. Shinden-ryu učilo metody pro plavání na dlouhé vzdálenosti, zatímco třeba Kankai-ryu se zaměřilo na plavání v oceánu. Mnoho škol učilo metody plavání ve zbroji (Katchu gozen oyogi). Nejspíše bylo podobné dnešnímu Gruzínskému plavání.

Historie

Zde se budeme podrobně věnovat historii tohoto umění.

Legendy o původu

První začneme informacemi, který jsou spíše legendární než skutečné, ale i tak o některých z nich existují staré zachovalé záznamy. Ovšem je důležité zmínit, že údajně s ještě před tím předávalo v rodině Minamoto starověké umění Tegoi z kterého prý nakonec rodinné tradice bujutsu vznikly.

Jamato Takeru no Mikoto

Yamato Takeru no Mikoto (82-113) je považován za praotce (Taiso) Takeda-ryu. V jeho době se tak umění ještě nejmenovalo. V roce 97, za vlády císaře Keiko ke vzpouře vůdce Kumaso (původní japonské obyvatelstvo). Yamato Takeru, následník trůnu císaře, proto dostal rozkaz zahájit trestnou výpravu. Cestou (na trestnou výpravu) prošel očistným obřadem u vodopádu Kamijo. Dal nohy na dno vodopádu, rozevřel ruce, naplnil se duchovní silou a shromáždil všechnu sílu těla do konečků svých prstů. Tváří v tvář obloze několikrát plácl nahoru, načež sklonil ruce a provedl několik silných úderů paží. Poté, co princ tento čin vykonal, rozhodl se zaútočit na vůdce Kumaso. V přestrojení za ženu se vkradl do nepřátelského tábora a vystopoval jejich vůdce, který v tu dobu spal. Když se na něj chystal zaútočit, princ otevřel náruč, naplnil se duchovní silou a shodil vůdce Kumaso dolů, poté co mu vytrhl meč. Tato technika natahování paží a klanění byla počátkem Aiki. Princ poté pilně studoval a prohlásil, že je schopen chránit palác Takeda no Kimi no Mikoto. Oba (Jamato Takeru a císař Keiko) jsou tedy patrony této školy.

Sadazumi a Minamoto no Tsunemoto

Další zmínky můžeme nalézt v devátém století (850-880). Princ Teijin Sadazumi Fujiwara vyvinul metodu, jak v boji zatlačit holýma rukama do otvorů v brnění samurajů nebo udeřit do špatně chráněných míst. (Tyto údery jsou dodnes používané v Takeda-ryu Aikijujutsu a jsou známé jako Aiki Uchi (též známé jako Tegatana Uchi v překladu: metoda úderů Aiki) ) Jeho syn Tsunemoto tento systém rozšířil a kladl zvláštní důraz na nalezení správné vzdálenosti (Ma-Ai v překladu Ma = vzdálenost, Ai = harmonie) k nepříteli, což bylo rozhodující v soubojích proti různým zbraním. Tsunemoto nejspíše využil svůj styl roku 941 k porážce flotily více než tisícovky Korzárských lodí.

Minamoto no Yoshimitsu

Další informace jsou o Minamoto no Yoshimitsuovi. Shinra Saburo Minamoto no Yoshimitsu prováděl pečlivé anatomické studie na bojištích a popravištích. Pitval mrtvá těla a pravděpodobně testoval údery, držení, kloubové zámky a tlakové body na zločincích, kteří měli být popraveni a válečných obětí.

Také se říká, že velkou část svých techniky aikijujutsu vymyslel poté co pozoroval pavouka jak zručně chytá velké množství velkého hmyzu do své jemné a křehké sítě pavučin.

Historie

Zde už jde o převážně potvrzenou historii. To znamená, že už byla vydána publikace, kterou lze definovat jako pravdivou a v ní byly zmíněné dané informace. Stejně tak jako staré spisy atd.

Od Císaře Keiko po prince Sadazumiho

Toto umění začalo vznikat již za císaře Keiko (60-130 n.l.). Tehdy se však ještě nejednalo o ucelený styl. Více ho rozvíjel Yamato Takeru, ale pořád nešlo o ucelený styl. Systém aikijujutsu se začal dostávat více systematickou podobu za prince Teijina Sadazumiho Fujiwari (6. syna císaře Seiwy). Pořád se ale nedalo mluvit o uceleném stylu. Možno však už nalézt zmínky u o určitých technikách. V tu dobu v Takeda-ryu bylo jen Aikijujutsu, lukostřelba a možná pár dalších disciplín (nejspíše kenjutsu).

Od Minamota Yoshimitsua po Takeda Nobutoru

Toto umění se předávalo po generacích od roku 97 až do roku 1045. Takeda-ryu vytvořil jako ucelený systém v letech 1045-1127 jeho zakladatel Minamoto no Yoshimitsu, který zavedl všechny tyto principy do výcvikového programu všech samurajů z klanu Takeda. Yoshimitsův druhý syn žil v Takedě, v provincii Kai (malá feudální provincie ve středním Japonsku) a stal se známým pod tímto jménem – Takeda (Takeda Kaya Yoshikiyo).

Dále pak také pracoval na Yoshimitsuovo systému. Přidal techniky, které bylo možné použít proti útočníkům s dlouhými i krátkými meči. Pro účely cvičení nechal své bojovníky bojovat neozbrojené proti dobře vycvičeným šermířům a také proti mužům vyzbrojeným naginatou (halapartnou) a dalšími zbraněmi různé délky. Díky tomu se naučili pozorně, ale rychle pozorovat a také si zdokonalili koordinaci těla a očí, stejně jako schopnost přesně odhadovat vzdálenosti a rychle se vyhýbat z dráhy útoku (což je dodnes jedním z nejdůležitějších bodů Aikijujutsu a Aikido), poslední jmenovaná byla technika, která byla obvyklá již za Minamota no Tsunemota.

Toto umění se předávalo dále a vyučovalo se jako tajné techniky klanu Takeda “Takeda No Heiho” (Neplést se spisy Heiho Hidensho z 16. století od Yamamota Kansukeho, stratéga armády Takedy Shingena.). V Yoshikijovo době (Takeda Kaja Yoshikijo) se také začali vyskytovat základy Shurikenjutsu. On sám byl údajně velmi dobrý v Aikijujutsu, Sojutsu (umění kopí), Kyushu (lukostřelba) a Kenjutsu (umění meče). Je také považován za zakladatele Takeda-ryu gunpo (umění strategie, neplést s Takeda-ryu koshu-ryu nebo s Genji no Heiho).

Techniky byli předány dalším generacím (právě jako tajné techniky klanu Takeda) a učili se jej pouze jeho příslušníci (členové) a zastánci (klanu Takeda) a tak se umění předávalo po 3 generacích až k Takedovi Nobumitsuovi.

Pravděpodobně bylo umění vyvíjené v Genpeiské válce, které se Takedové také zúčastnili (Genpeiská válka začala roku 1180 a vedli ji klany Minamoto a Taira. Oba tyto klany pocházely původně z císařské rodiny a válku vyhrál rod Minamoto a tak roku 1185 skončila). Nobumitsu následně založil Genji no Heiho [Válečnické umění klanu Genji (Kai Genji byla odnož klanu Minamoto z kterého poté Takeda Yoshikiyo vytvořil klan Takeda)]. Toto umění v sobě mělo pravděpodobně základy Takeda-rjú gunpo od Takedy Yoshikiya.

Umění (bojové, ne strategie!!!) se předávalo dále po 21 generací až k Takedu Nobutorovi. Mezi tím se už oddělila linie lukostřelby (někdy v době 13. Soke Takedy Nobutjiho). Takeda Nobutora měl tři žáky Takedu Shingena (syn), který se proti svému otci postavil a stal se vládcem klanu místo něj, druhým žákem byl Takeda Nobutomo (syn) a posledním byl Takeda Kunitsugu (vnuk).

Rozdělení a linie T. Šingena

Umění se tedy rozdělilo do tří linií. První z nich byla linie Takedy Shingena. Tuto linii pak předal Takedovi Katsuyorimu, ale tato linie zanikla po Katsuyoriho smrti v roce 1582. (Je však možné, že prvky Takeda-ryu Takedy Shingena byli převzaty do Fusen-ryu jujutsu, jelikož zakladatel stylu Fusen-ryu byl údajně Shingenův potomek Mutsugai Takeda.) Tato linie se někdy nazývá Takeda-ryu (kde je Shingen považován za 25. Soke a Katsuyori za 26. Soke) a někdy Shingen-ryu (kde je Shingen považován za 1. Soke a Katsuyori za 2. Soke). Díky němu (Takeda Shingenovi) také utekl Takeda Kunitsugu (Shingenův synovec) do provincie Aizu (součást moderní prefektury Fukushima), protože měl strach, že ho Shingen zabije. Bylo to protože Shingen, jak bylo výše zmíněno, sebral svému otci (Takedovi Nobutorovi) klan a Kunitsugu byl na straně Nobotury. I přes to měl ale Shingen velkou úctu i mezi nepříteli např.

“Když se Kenšin, který čtrnáct let bojoval se Shingenem, dozvěděl o jeho skonu, hlasitě plakal nad ztrátou nejlepšího z nepřátel.” – Kniha Bushido

Ví se také, že Shingen ovládal Tessenjutsu jak dokazuje informace, že se utkal s Uesugi Kenshinem, který měl meč a napadl Shingena, který nestihl vzít svůj meč a bojoval jen pomocí železného vějíře (Tessenem) a to až do doby kdy přišel Shingenův pobočník, který bodl Kenashinova koně a souboj ukončil.

Linie Daito-ryu Aikijujutsu

Druhá linie byla Daito-ryu Aikijujutsu. Jak bylo výše zmíněno, roku 1574 se Shingenův synovec Takeda Kunitsugu přestěhoval do provincie Aizu, aby se schoval před Shingenem a také, aby sloužil guvernérovi Ashinovi Moriujimu. Ashina byl věrným spojencem Takedů a dal Kunitsuguovi nějakou zemi (dnes provincii) a hrad. To umožnilo Kunitsugovi se usadit v Aizu a učit tamní aristokraty bojová umění. Kunitsugu se stal zakladatelem klanu Aizu Takeda, ale kvůli porážce Takedů se rozhodl změnit své jméno na Daito Kyunosuke na památku Yoshimitsuova sídla, malého hradu jménem Daito.

Toto umění se už v tomto roce (1574) vyučovalo jako sebeobrana (Gotenjutsu/Oshikiuchi v překladu palácová obrana) na hradě Aizu (také známý jako: hrad Aizu-Wakamatsu/hrad Tsuruga). Lordi a jejich tělesní strážci Daito-ryu praktikovali jako tajné umění klanu Aizu (Aizu-todome/Aizu Otome-waza/Aizu han Otome waza/Kogusoku) a předávali jej až do pádu shogunátu. Podle historiků se tomuto umění směli učit pouze hlavní samurajové s příjmem vyšším než 500 koku, pážata, dvorní dámy a ti, kteří sloužili přímo pod shogunem. Bylo to v době, kdy se tento bojový systém spojil s bojovým uměním klanu Aizu (Oshikiuchi Aizu han) a stal se tím, co nyní známe jako Daito-ryu. Tato linie byla tvořena ze dvou podskupin a to z hlavní linie Daito-ryu a skupiny Aizu Takeda.

Tyto skupiny byly rozděleny po několika generacích, ale po více než 300 letech byly znovu sjednoceny Takeda Sokakuem, který se naučil linii Aizu Takeda od svého otce Takedy Sokichiho a od svého dědečka Takedy Soemona. Hlavní linii Daito-ryu se poté naučil od svého mistra Hoshina Chikanoriho. Sokaku byl také první kdo začal Daito-ryu vyučovat veřejně. 

Tato linie se následně předávala po dvě generace až do současnosti. Hlavní linii Daito-rju dnes vede Takeda Masanobu, ale existuje mnoho linií vycházející od Takedy Sokakua, které nevede Takeda Masanobu.

Tato linie je často označována jako shryu (v překladu hlavní škola) kvůli rostoucímu významu pro válečníky Aizu během období Edo (1603 až 1867, ale správně je hlavní linií, linie uvedená níže. Je také zajímavostí, že v Daito-ryu se někdy používají dva meče najednou jako například ve škole Niten Ichi-ryu od Miyamota Musashiho (viz. Go rin no sho/kniha pěti kruhů).

Hlavní linie Takeda-ryu

Třetí linie je pokračováním Takeda-ryu pod Takeda Nobutomem. Toto umění se pak předávalo po dalších 18 generací až k Oba Ichiovi, který je 43. Soke Takeda budo. Jeho učitel Okichi Nakamura, který působil v ultranacionalistické organizaci Genyosha (Společnost Černého oceánu. V Genyoshe učil už Takeda Tadakatsu. Tudíž Oba Ichio byl třetím kdo tam učil.), měl i jiné žáky, ti však neučili dále (a hlavně se nestali Soke). Mezi nimi byli: Oba Mino (někdy nazýván Minoru, který byl  starší bratr Ichia), Miyagawa Ikkan, Uchida Riyohei (zakladatel Kokuriyukai), Nakano Seigo, Ogata Taketora, Kuzu Yoshihisa atd.

Během těchto osmnácti generacích (začátek kolem let 1603-1867) se začalo přidávat Jojutsu: umění používající středně velkou hůl jo.*

Poté co Oba zemřel, umění v hlavní linii zaniklo, protože Oba Ichio jmenoval (podle některých zdrojů se jen předpokládalo že nastoupí) jako nástupce osobu (Morimoto Shihan a nejdéle trénující Shihan pod Oba Ichiou), která odmítla převzít školu. Škola ale úplně neskončila a to díky jeho studentům Yamamurovi, Sato Kinbeiovi a Nakamurovi Hisashimu, kteří založili tři umění pocházející z Hlavní linie Takeda-ryu. Nakamura Hisaši vytvořil Takeda-ryu Nakamura Ha, kterou v současnosti vede jeho syn 2. Soke Takeda-rjú Nakamura ha: Nakamura Shuji. Z které vzápětí vznikly Takeda-ryu Kobilza ha (Siegfried Kobilza) a Takeda-ryu Maroto Ha (Roland Maroteaux). Druhá škola byla Jamamurova škola. Konkrétně Mušin-rjú Aikisogobudo a třetí byla Sato Kinbeivo Daiwado (Jamato-do).

Óba měl dalších sedm žáků. Kterými byli: Takakura Ken, Rikidozan, Oba Mino (nebo Minoru a starší bratr Ičia), Oba Takeyuki (syn Ichia), Morimoto Kazuo a Azuma Chijosuke. Tito však dále umění neučili, byl tam ale ještě jeden a to Kazuaki Ikeda.

Ten učil umění dál a podle některých zdrojů byl čtyřicátým čtvrtým Soke Takeda-rjú. Tyto zdroje také uvádí, že jeho následníkem byl poté “45. Soke” Wataru Hikage. Titul 44. Soke Takeda-ryu si tak nárokuje/nárokovali, Nakamura Hisashi, Sato Kinbei a právě Kazuaki Ikeda, který má podle některých historiků největší předpoklad být 44. Soke. Pravděpodobně, ale nikdo z nich si podle pravidel školy nemá nárok tvrdit, že je Soke.

Oba byl také první kdo začal umění učit veřejně (Tedy v této linii, souběžně totiž začal umění vyučovat v podání Daito-ryu Sokaku Takeda. Zajímavostí také je, že téměř všechny klany, které předávaly toto umění v jakékoli formě, byly potomky klanu Minamoto. Tím jsou myšleny klany: Takeda , Matsudaira, Hosokawa, Yonekura a klan Hoshina. A v klanu Takeda se předával v několika odnoží tohoto klanu a to Wakasa Takeda, Aizu Takeda, Kai Takeda, Aki Takeda a možná i dalších viz. výše i níže.

* Jodo/Jojutsu v Takeda-ryu vznikali ve dvou způsobech.

  • Jeden byl založen na úderech, blocích inspirovaných také i z jiné školy: Kukishin-ryu (Škola 9 démonů). Existují důkazy o výměnách technik těchto škol.
  • Další následoval tajnou strategii rodiny Takeda – aiki – myšlenka harmonie, použití 2. protivníkova KI, přesně jako v boji s mečem nebo s prázdnýma rukama – Aiki-jo

Jodo se většinou používalo, když se zlomilo kopí, halapartna atd.

Dále se souběžně s Jojutsu vyučovalo Shugijutsu, ovšem je složité určit kdy se do umění začalo přidávat.

Shugijutsuu je velmi důležitá bojová disciplína Takeda-ryu, která používala jeden nebo dva obušky střední délky k ochraně před útoky jiných zbraní a začala se vyvíjet v té době. Ve skutečnosti musí být obušek používán jako prodloužení těla a ne jako předmět oddělený od těla (zde jde o něco jako triky/rada co se říká ve více bojových umění a i dokonce o více zbraních). Shugijutsu se pravděpodobně používá ve chvíli, kdy bylo v boji rozbito kopí nebo halapartny na menší kousky a přežití se stalo vyšší prioritou než porazit protivníka.

Na technické úrovni v Shugijutsu najdeme prvky z Aikijujutsu, Jukenpo a Jodo, s jiným ovládáním vzdálenosti – Ma-ai (To-ma – dlouhá vzdálenost, větší než Aikijujutsu a Jukenpo, menší než Jodo).

Poznámka:

  1. Nutno také dodat, že všechny disciplíny se postupem času upravovali, zdokonalovali, vyvíjeli a někdy na ně měli vliv i jiné školy např. do Daito-ryu se za Takedy Sokakua přimíchali některé principy ze škol kenjutsu Ono-ha Itto-ryu a Jikishinkage-ryu a před ním se do Daito-ryu pravděpodobně přimíchala škola kenjutsu Mizoguchi-ha Itto-ryu, nebo na jodo/jojutsu jak je výše zmíněno měla vliv škola Kukishin-ryu. Dále jak je výše zmíněno Daito-ryu vzniklo nejen z Takeda-ryu, ale bylo do něj přidáno Oshikuchi Aizu han.
  2. Umění prošlo mnoha válkami a tím bylo velmi ovlivněno. Právě skutečnost, že umění bylo používáno do válek a nebilo nahrazeno, naznačuje funkčnost tohoto umění.

Takeda-ryu Nakamura-ha

Tato škola vzešla z hlavní linie Takeda-ryu. Vznikla aby byla zachována hlavní linie jelikož spory o 44. Soke linie nebyl vyřešen. Právě z tohoto důvod Nakamura Hisashi, který si také nárokoval titul 44. Soke hlavní linie, po smrti Oba Ichia tedy založil svou pobočku umění a vytvořil tak Takeda-ryu Nakamura-ha. To se stalo v roce 1978. Tento název se dá přeložit jako “škola Takeda ve stylu Nakamura”. V Japonsku se však pro umění většinou učí pod názvem Nihon Sobudo Rengokai. Po smrti 1. soke Hisashi Nakamamury nastoupil jako 2. Soke jeho syn Shuji Nakamura.

Začátky a vznik Takeda-rjú Nakamura ha

Takto líčí své začátky a vznik Takeda-ryu Nakamura-ha, Nakamura Hisashi:

“Na podzim roku 1948, když jsem odjel ze Shinshu (dnešní prefektura Nagano) k jedné ze svých tet žijících v Kitakyushu, našel jsem dojo Takeda-ryu v Yagurayamě v Nakahaře, Kokura-ku, Kitakyushu. Na jaře roku 1950 jsem zaklepal na dveře doja a byl přijat do školy Sokeho, Oba Ichia. Vstup do školy Takeda-ryu byl v té době tak vážný, že jsem potřeboval dva garanty. V pravidlech pro vstup bylo napsáno: “Jakékoli nehody, které se staly v dojo, za ně dojo neručí. Jakékoli techniky (Waza) naučené v dojo nikdy nesdělujeme lidem zvenčí, včetně rodinných příslušníků studentů.” Dále bylo školné velmi drahé a měsíční poplatek činil čtvrtinu měsíčního platu průměrných kancelářských pracovníků, kteří byli nově přijati z vysoké školy. Protože jsem samozřejmě pochopil a přijal výše uvedené podmínky ještě před vstupem, velmi rád jsem vstoupil do dojo. Od této chvíle se zdá, že jsem byl nabitý osudem jít s budo po celý svůj život. V roce 1953, poté, co jsem byl 3 roky Soto-deshi (student žijící mimo dojo), jsem byl nakonec přijat Sokem jako Uchi-deshi (student žijící uvnitř dojo spolu se Sokem/Senseiem). Zhruba v této době, když Soke Oba Ichio opustil Tokio, postavil Takeda-ryu Hombu dojo (hlavní cvičiště) jménem “Seibuden” v Matsubaře, Setagaja-ku, Tokio. Ve snaze propagovat budo zorganizoval organizaci Nihon Budo Renmei. Na podzim roku 1956, protože Morimoto Shihandai (zástupce Shihana), který zastupoval Sokeho Obu ICHia, musel opustit Takeda-ryu a vrátit se domů kvůli jeho rodinným záležitostem, jsem přijel do Tokia, abych zastupoval Morimota Shihandaie. Můj dlouholetý sen přijet do Seibudenu se pak konečně splnil. Nicméně o 3 roky později, koncem roku 1959, Soke Oba Ičio náhle zemřel kvůli nemoci a poté se stal Seibuden (hlavní dojo) také nepopulárním. Jelikož jsem neměl žádný jiný talent, zvolil jsem jediný způsob jak pokračovat. Na jaře roku 1960 jsem se rozhodl pokračovat v Budo (v bojovém umění) po celý svůj život a stal jsem se nezávislým (na původní organizaci).”

V tu dobu již začalo umění vznikat, ale uznané bylo až v roce 1978.

Disciplíny Takeda-ryu Nakamura-ha

Škola se dělí do sedmi disciplín, které se vyučují na různých úrovních podle hodnocení cvičence. Těmito disciplíny jsou Aiki no Jutsu, Iaijutsu, Jojutsu, Jukempo, Kenjutsu, Shurikenjutsu, Shugijutsu a Bujutsu. Jindy se však umění uvádí pod moderními názvy Aikido, Iaido, Jodo, Jukenpo, Kendo, Shurikenjutsu, Shugijutsu a Bujutsu.

Systém hodností Takeda-ryu Nakamura-ha

V hlavní linii Takeda-ryu původně existoval pouze systém Menkyo. Jediný orgán odpovědný za udělování titulů byl Soke, který byl v té době ve funkci.

Kyu a Dan v Takeda-ryu Nakamura-ha

Jigoro Kano, zakladatel judo, představil systém hodnocení z deskové hry Go se stupni kyu a dan, pro bojová umění. Nakamura pochopil, že systém Uchi-deshi (student žijící se Senseiem, kterému pomáhá na plný úvazek) byl už zastaralý. Ve spolupráci se Sofue, dnes Kaiden Shihan (= majitel Menkyo Kaiden), oba vyvinuli systém splňující společenské požadavky doby, aniž by ztratil svou tradici a historii. Tento systém tedy není pouhou sbírkou titulů a licencí, ale především je třeba jej chápat jako tradiční způsob výuky tak, že ten, kdo se chce stát učitelem nebo mistrem, rozumí filozofickému, musí ovládat psychologické a fyziologické požadavky. V každé disciplíně začíná žák 8. kyu. Pak to jde ze 7. kyu do 1. kyu. Následuje 1. dan až 8. dan

Tento typ promoce slouží především jako orientace pro samotného studenta Do 4. danu musí zkouška dan probíhat ve dvou formách v každém oboru. Jednak se musí soutěžit o soutěž a poté následovat tzv. kata test. Minimálně 2 ze tří soutěží musí vyhrát a jedna musí skončit remízou. Teprve poté je žák připuštěn ke zkoušce kata. Z toho vyplývá, že kdo prohraje, začíná znovu.

Barva opasku podle hodnosti

Bílý:

8. kyu, 7. kyu, 6. kyu, 5. kyu, 4. kyu

Hnědý:

3. kyu, 2. kyu

Modrý:

1. kyu

Černý:

1. dan, 2. dan, 3. dan, 4. dan, 5. dan, 6. dan, 7. dan, 8. dan, 9. dan (pouze čestný titul)

Systém Menkyo v Takeda-ryu Nakamura-ha

Menkyo není hodnost, je to učitelská licence, kterou Takeda-ryu Nakamura-ha poskytuje jednotlivcům.

Nástupci větve Takeda-ryu Nakamura-ha

Tato škola se dnes vyučuju téměř po celém světě, ale také z této linie v Evropě vznikly dvě vedlejší linie.

Takeda-ryu Maroto-ha

Stejně jako linie Nakamura ha se dnes učí v téměř celé Evropě. Tuto linii založil Roland Maroteaux v roce 1997. Maroteaux byl přímým žákem Nakamury a zpočátku měl na starost šířit umění Takeda-ryu Nakamura-ha v Evropě. Poté se však s Nakamurou nedohodli a tak se svojí linií odštěpil. Tato linie zahrnuje více škol vycházejících z Takeda-ryu (aikido ve stylu Aikikai, Sin Shin Toitsu Aikido a Yoshinkan Aikido a škola Hakko-ryu Aikijujutsu), především však vychází z Takeda-ryu Nakamura-ha. Stejně jako linie Hisashi Nakamury škola vyučuje Aiki no Jutsu, Iaijutsu, Jojutsu, Jukempo, Kenjutsu, Shurikenjutsu, Shugijutsu a Bujutsu. A také tyto umění někdy uvádí pod moderními názvy Aikido, Iaido, Jodo, Jukenpo, Kendo, Shurikenjutsu, Shugijutsu a Bujutsu. Hlavním institutem této linie je Světová federace Marotokan. Toto umění je také z linií Takeda-ryu vycházejících z hlavní linie nejzastoupenější školou.

Takeda-ryu Kobilza-ha

Tuto linii založil v roce 2006 Siegfried Kobilza. Stejně jako dvě předchozí linie se umění učí téměř v celé Evropě. Siegfried Kobilza měl původně na starost šíření Takeda-ryu Nakamura ha v Evropě a to stejně jako Maroteaux Sensei, kterého ve funkci nahradil. Poté se však rozhodl oddělit od Nakamury a založil tuto linii. Hlavní institucí této pobočky Takeda-ryu je International Society for Takeda Budo (ISTB). Stejně jako linie Hisashi Nakamury škola vyučuje Aiki no Jutsu, Iaijutsu, Jojutsu, Jukempo, Kenjutsu, Shurikenjutsu, Shugijutsu a Bujutsu. A také tyto umění někdy uvádí pod moderními názvy Aikido, Iaido, Jodo, Jukenpo, Kendo, Shurikenjutsu, Shugijutsu a Bujutsu.

Linie Bushi-te

Ještě před tím než byla škola rozdělena na školy Daito-ryu, Takeda-ryua Shingen-ryu se (ve 12. století) na Okinawu přestěhoval významný bojovník Minamoto Tametomo. Tento válečník se stáhl lehce do ústraní co prohrál válku s klanem Taira (Incident Hogen roku 1156, válčili proti sobě klany Minamoto, Taira a Fujiwara), kde byl zasažen šípem do ruky. Tametomo byl jedním z nejznámějších lukostřelců své doby. Údajně jediným šípem prostřelil týl lodi klanu Tairů. Používal rodinné léčebné techniky k úplné rehabilitaci paže. Potom cvičil rodinná bojová umění, aby si udržel sílu. A to proto aby mohl uskutečnit plán, vedoucí k pádu klanu Taira. Tametomo utekl na Okinawu z ostrova Oshima a odcestoval, kam uprchlo mnoho samurajů klanu Minamoto, kteří čekali na příležitost k pomstě. Pod Tametomovým vedením se samurajové trénovali ve všech formách svých bojových umění a rozvíjeli své dovednosti na vysokou úroveň. Na Okinawě se oženil s místní ženou, která s ním měla dítě jménem Shunten (Později král Shunten). Pravděpodobně naučil svého syna dovedností předávané od Minamota Yoshiie (Bratr zakladatele Takeda-ryu Minamota Yoshimitsua) Tato linie se pravděpodobně předávala takto Minamota Yoshiie – Minamoto Yoshichika – Minamoto Tameyoshi – Minamoto Tamemoto – král Shunten. Tametomo se nakonec vzbouřil proti vlastnímu klanu a byl zajat, kde mu nakonec přesekli šlachy, aby už nikdy nedokázal vystřelit z luku. V Shuntenově době se umění začíná říkat Bushi-te. Toto umění se stalo rodinném uměním okinawské královské rodiny. Toto umění se začalo mísit s čínskými styly např. Chuanfa, domorodými okinawskými styly, japonským Kempo, Jigen-ryu atd. a Filipínskýmo styly. Načež se styl Bushi-te velmi oddálili od původního učení Takeda-rjyu. Školy vzniklé z Bushi-te byli Tomari-te, Shuri-te a Naha-te. Z kterých vzniklo později Okinawské karate a kobudo a také škola Motobu-ryu kobujutsu. Dnes se ale toto umění téměř ani nepodobá Takeda-ryu. Důležité je zmínit, že je mnoho legend jak se na Okinawu dostalo karate (Bushi-te) a z každého je alespoň trochu pravdy a tak je pravděpodobné, že Minamoto Tamemoto, který na Okinawu přinesl Takeda-ryu neměl na budoucí Buši te téměř žádný význam a nebo že se z umění techniky Takeda-ryu časem vytratily.

Linie lukostřelby

Takeda-ryu (linie lukostřelby) je škola Kyuba-gunrei Kojitsu (japonské starověké zvyky o lukostřelbě, jezdectví a vojenské etiketě). Tato škola se také nazývala Hosokawa-ryu a někdy Takehara-ryu.  Stejně jako škola Ogasawara-ryu, škola vyučuje Kyuba Kojitsu (zvyky lukostřelby a jezdectví), které Jabusame představuje. Tento styl vychází z lukostřelby rodiny Minamoto stejně jako styl klanu Odawara (Ogasawara-ryu) a právě styl Ogasawara-ryu, Takeda-ryu (linie lukostřelectví) začlenilo do svého stylu a poté Ogasawara-ryu v hlavní linii vymizelo a zůstalo pouze v Takeda-ryu*.

*Některé zdroje tvrdí že škola Ogasawara-ryu nezanikla a některé školy lukostřelby tvrdí, že učí umění Ogasawara-ryu.

Tato linie se ze začátku předávala souběžně s ostatními výše zmíněnými liniemi. To se ale změnilo v době 13. Soke. 14. Soke Takeda Yaroku Nobumune totiž předal hlavní linii Takeda Nobutakovi a linii lukostřelby právě Nobutdžimu. V rodině Takeda se předával v odnoží klanu: Aki Takeda a Wakasa Takeda. Když se klan Wakasa Takeda rozpadl v období Azuchi Momayama, byl předán Fujitaka Hosokawovi, prostřednictvím Nobunao Takedy (bojovým jménem Kyushosai), který byl příbuzným Yusaie.

Linie lukostřelby po období Meijii

Po období Meiji byla Takeda-ryu dočasně pozastavena, ale byla zachována díky klanu Takehara a bývalých členů klanu. V roce 1895, po smrti Koremichi Takehary, byla Yusaiova pečeť svěřena Tadamasu Hosokawovi a klanu Matsui, protože v rodině nebyli žádní muži, jehož následovníci zachovali tradici, dokud ji v roce 1930 nevrátili zpět Masafumimu, dědici rodiny Takehara. V roce 1971 byla v prefektuře Kumamoto založena společnost pro ochranu Takeda-ryu Kisha Yabusame a 24. března 1975 byla tato společnost zaregistrována jako skupina kulturních statků označených prefekturou Kumamoto.

Kromě toho existuje další asociace z linie Heita Inoueho, která vznikla mezi obdobími Meiji a obdobím Showa. Tato linie tvrdí, že poté, co Koremichi Takehara zemřel, Morihisa Hosokawa, lord z bývalého klanu Kumamoto, předal všechny knihy o ezoterice Takeda-ryu Yabusame Heita Inouemu a učinil ho nástupcem “33. Soke cukasake Takeda-ryu”.

V roce 1933 Inoue zemřel a v roce 1934 získal jeho žák Yurin Kaneko povolení od Morihisy Hosokavy stát se 34. soke a stal se “34. Soke Tsukasake Takeda Kyuba-gunrei Kojitsu” . V roce 1939 vznikla Japonská asociace jezdecké lukostřelby, vedená předsedou Kentaro Kaneko. Poté se přejmenovali na Takeda-ryu lukostřelba na koni a působí ve městě Kamakura.

Takeda-ryu linie lukostřelby dnes

Takeda-ryu (linie lukostřelby) dnes zastupují tři asociace:

  1. Takeda-ryu Kamakura (Japonské sdružení tradiční lukostřelby na koni)
  2. Takeda-ryu Kisha Yabusame
  3. Takeda-ryu jízdní lukostřelba

Všechny tři asociace mívají vystoupení:

Takeda-ryu Kamakura (Japonské sdružení tradiční lukostřelby na koni)

Vystupují ve svatyni Izumi Reitaisai ve městě Kumamoto (na jaře a podzimu) a na podzimním hradním festivalu Kumamoto.

Takeda-ryu Kisha Yabusame

Vystupují ve svatyni Tsurugaoka Hachimangu Yabusame (město Kamakura, prefektura Kanagawa, Kamakura Festival), Miura Michisun Festival Kasagake (město Miura, prefektura Kanagawa), Meiji Jingu Yabusame Shinji (Shibuja Ward, Tokio, Podzimní festival) atd. Vystupovali také mimo Japonsko včetně Yabusame v Istanbulu (Turecko) v roce 2018.

Yabusame byla také provedena ve svatyni Meiji Jingu, když americký prezident Barack Obama navštívil Japonsko v dubnu 2014, stejně jako když bývalí američtí prezidenti Reagan a Bush navštívili Japonsko. Kromě toho spolupracují s představeními, jako jsou taiga dramata NHK.

Takeda-ryu jízdní lukostřelba

Vystupovali ve svatyni Omi Jingu Yabusame

Vývoj

Během několika etap se znalosti generála jménem Minamoto no Yoshimitsua (dříve Shinra Saburo) prosadily a od té doby byla škola spojena se jménem Minamoto a jmenovala se Minamoto-ryu. První shrnutí všech technik a systematické učení samurajů klanu Takeda začalo za Takedy Yoshikiya (1075-1149), syna Yoshimicua. Od té doby je Takeda Yoshikiyo uznáván jako první Soke Takeda-ryu. V době Takeda Nobutora (s bojovým jménem Tokushusai) zůstalo Takeda-ryu v klanu. Kolem roku 1570 předal Takeda Nobutora své znalosti svému devátému synovi Takeda Kozukunosukemu Nobutomovi (s bojovým jménem Osai). Nobutora učil Takedu Shingena asi o 10 let později. Poté byl Shingen vyhoštěn z rodiny. Nobutora se podrobil shogunovi Imagawovi Yoshimotovi v Suruze. Takeda Kozukenosuke Nobutomo zase předal své znalosti svému prvnímu synovi Takeda Katsuchiyovi, který odešel na Kjúšú k rodině Kurodů, protože se bál, že ho Takeda Shingen zavraždí a tam tajně učil Takeda-ryu. To zajistilo přežití školy. Toto odvětví Takeda-ryu je Daito-ryu Aikijujutsu.

Historická odvětví

Viz. Linie nijak nenavazující na hlavní linii

  • Takeda-ryu (Hijutsu) – ohnivé umění.

  • Daito-ryu (Aikijujutsu) – první v této odnoži byl Takeda Kunitsugu

  • Takeda-ryu (Kyubajutsu ) – Jízdní lukostřelba.

  • Takeda-ryu (Kyuho) – lukostřelecké metody spojené s “Kageyama-ryu iai”.

  • Takeda-ryu (Gunpo) – umění vojenských věd, založil Takeda Kaya Yoshikiyo.

  • Takeda-ryu (Gunpo/Genji no Heiho) – umění vojenských věd, založil Takeda Nobumitsu.

  • Takeda-ryu (Gunba) – vojenské jezdectví.

  • Takeda-ryu (Hojutsu) – dělostřelba

  • Takeda-ryu (Gunkai) – umění bitevního volání pomocí rohů tedy Jingaijutsu.

  • Takeda-ryu (Jujutsu) – založil Takeda Goro Yoshimasa (moderní umění).

  • Takeda-ryu (Aiki, Jujutsu, Tsue, Tessen) – Tuto linie založil Takeda Nobutoki a Takeda Nobumune.

  • Takeda-ryu (Gunra) – umění bitevního volání pomocí spirálových rohů.

  • Takeda-ryu (Suijutsu) – plavecké umění. Založil Takeda Yohei Yasunobu

  • Takeda-ryu (Gunpo) – Koshu-ryu – vojenské vědy (vojenská strategie rodiny Takeda). Založil Obata Kanbe Kagenori

  • Takeda-ryu (ninjutsu) – průzkumné umění obsažené v Koshu-ryu Gunpo.

  • Takeda-ryu (Kenjutsu, Jujutsu)

  • Takeda-ryu (Sojutsu) – umění oštěpu.¨

  • Takeda-ryu (Jindaiko) – umění válečného bubnování

  • Takeda-ryu (Kenjutsu) – umění šermu.

  • Takeda-ryu (Shurikenjutsu)

  • Takeda-ryu (Hojutsu) – dělostřelba.

  • Koga Takeda-ryu Ninjutsu

Rodová linie

Patroni

  1. Keiko (císař) (1. stol n.l.)

  2. Yamato Takeru (72-114)

  3. Císař Seiwa (850-881)

  4. Teijin Sadazumi Fujiwara (873?-916)

  5. Minamoto no Tsunemoto (894–961)

  6. Minamoto no Mitsunaka (912-997)

  7. Minamoto no Yorinobu (948-1068)

  8. Yoriyoshi Minamoto (988-1075)

  9. Minamoto no Jošimicu Šinra Saburo (1045-1127) – Zakladatel

Linie Soke

Soke je vůdce nebo ředitel stylu a následující lidé jsou vedoucími hlavní linie.

Takeda-ryu

  1. Soke Takeda Kaya Yoshikiyo (1075–1149)

  2. Soke Takeda Kurogenta Kiyomitsu (1110-1168)

  3. Soke Takeda Taro Nobuyoshi (1128-1186)

  4. Soke Takeda Goro Nobumitsu (1162–1248)

  5. Soke Takeda Kotaro Nobumasa (1196-2265)

  6. Soke Takeda Nobutoki (1220-1289)

  7. Soke Takeda Nobunaga

  8. Soke Takeda Masatsuna

  9. Soke Takeda Nobuye (1312-1380)

  10. Soke Takeda Tokitsuna (1245-1307)

  11. Soke Takeda Yaroku Nobumune

  12. Soke Takeda Nobutake (1292-1359)

  13. Soke Takeda Gyobudaju Nobunari (?-1394)

  14. Soke Takeda Ujinobu

  15. Soke Takeda Shurinosuke Nobuharu (?-1413)

  16. Soke Takeda Motonobu (1461-1521)

  17. Soke Takeda Taro Nobumitsu (?-1417)

  18. Soke Takeda Taro Nobushige (1368-1450)

  19. Soke Takeda Jasaburo Nobumori (?-1455)

  20. Soke Takeda Nobusuke

  21. Soke Takeda Mototsune (1441-1505)

  22. Soke Takeda Nobumasa (1447-1505)

  23. Soke Takeda Goro Nobutsuna (1471-1507)

  24. Soke Takeda Nobutora (1494-1574)

  25. Soke Takeda Kozukenosuke Nobutomo (?-1535)

  26. Soke Takeda Kacuchijo

  27. Soke Takeda Takejijo Nobukatsu (1567-1582)

  28. Soke Takeda Nobutaka

  29. Soke Takeda Takajoshi

  30. Soke Takeda Jiro Kijokata

  31. Soke Takeda Goro Nobuhide

  32. Soke Takeda Mitsuharu

  33. Soke Takeda Nobutada Hisamiki

  34. Soke Takeda Teruyo Kogetsuni

  35. Soke Takeda Mitsunobu

  36. Soke Takeda Takasumi

  37. Soke Ohara Masakatsu

  38. Soke Ohara Mitsumasa

  39. Soke Takeda Masaaki

  40. Soke Takeda Morinosuke

  41. Soke Takeda Tadakatsu

  42. Soke Nakamura Okichi

  43. Soke Oba Ichio (1899-1959)

—————–
44. Soke Kazuaki Ikeda /Sato kinbei (1926-?)/Nakamura Hisashi (1932-2018)*
45. soke Wataru Hikage*
 
* Není jisté kdo je 44. a 45. soke a nebo zda nějaký vůbec je (spíše nikdo)!!! Viz. Historie→Historie→Hlavní linie Takeda-rjú

Linie Takedy Šingena

  1. Soke Takeda Kaya Yoshikiyo (1075–1149)

  2. Soke Takeda Kurogenta Kiyomitsu (1110-1168)

  3. Soke Takeda Taro Nobuyoshi (1128-1186)

  4. Soke Takeda Goro Nobumitsu (1162–1248)

  5. Soke Takeda Kotaro Nobumasa (1196-2265)

  6. Soke Takeda Nobutoki (1220-1289)

  7. Soke Takeda Nobunaga

  8. Soke Takeda Masatsuna

  9. Soke Takeda Nobuye (1312-1380)

  10. Soke Takeda Tokitsuna (1245-1307)

  11. Soke Takeda Yaroku Nobumune

  12. Soke Takeda Nobutake (1292-1359)

  13. Soke Takeda Gyobudaju Nobunari (?-1394)

  14. Soke Takeda Ujinobu

  15. Soke Takeda Shurinosuke Nobuharu (?-1413)

  16. Soke Takeda Motonobu (1461-1521)

  17. Soke Takeda Taro Nobumitsu (?-1417)

  18. Soke Takeda Taro Nobushige (1368-1450)

  19. Soke Takeda Jasaburo Nobumori (?-1455)

  20. Soke Takeda Nobusuke

  21. Soke Takeda Mototsune (1441-1505)

  22. Soke Takeda Nobumasa (1447-1505)

  23. Soke Takeda Goro Nobutsuna (1471-1507)

  24. Soke Takeda Nobutora (1494-1574)

  25. (1.) Soke Takeda Shingen (1521-1573)

  26. (2.) Soke Takeda Katsuyori (1546-1582)

Vedlejší linie

Daito-ryu

V době 26. Soke vznikla vedlejší linie. Druhá linie se nazývala Daito-ryu a byla založena v době 25. Soke Takeda budo a 1. Soke Daito-ryu Takeda Kunitsugu. Druhá linie byla rozdělena na Daito-ryu a Aizu Takeda.

Hlavní linie Daito-ryu
  1. Soke Takeda Kunitsugu
  2. Soke Hoshina Masayuki (dříve Hoshina Masamitsu)
  3. Soke Hoshina Masatsune
  4. Soke Matsudaira Masayoshi
  5. Soke Matsudaira Yoshizumi
  6. Soke Matsudaira Yoshichika
  7. Soke Matsudaira Yoshitaka
  8. Soke Matsudaira Yoshiyasu
  9. Soke Hoshina Chikanori (rodné jméno: Saigo Tanamo)
  10. Soke Takeda Sokaku (1859–1943)
  11. Soke Takeda Tokimune (1916-1993)
  12. Soke Takeda Masanobu
Aizu Takeda
  1. Soke Takeda Kunitsugu
  2. Soke Takeda Chikara
  3.  Soke Takeda Nobutsugu
  4.  Soke – žádné informace
  5. Soke – žádné informace
  6. Soke – žádné informace
  7. Soke – žádné informace
  8. Soke Takeda Soemon
  9. Soke Takeda Sokichi
  10. Soke Takeda Sokaku (1859–1943)
  11. Soke Takeda Tokimune (1916-1993)
  12. Soke Takeda Masanobu
Linie Taeda-ryu Bushi-te
  1. Soke Minamoto Yoshimitsu
  2. Soke Minamoto Yoshiie
  3. Soke Minamoto Yoshichika
  4. Soke Minamoto Tameyoshi
  5. Soke Minamoto Tamemoto
  6. Soke král Shunten
Dále linie pokračuje jako Bushi-te, které se již nepodobá Takeda-ryu
Linie Takeda-ryu Nakamura ha
  1. Soke Nakamura Hisashi
  2. Soke Nakamura Shuji
Linie Takeda-ryu lukostřelby
  1. Soke Shinra Saburo (1045-1127)
  2. Soke Takeda Kaya Yoshikiyo (1075?–1149?)
  3. Soke Takeda Kurogenta Kiyomitsu (1110-1168)
  4. Soke Takeda Taro Nobuyoshi (1128-1186)
  5. Soke Takeda Goro Nobumitsu (1162–1248)
  6. Soke Takeda Kotaro Nobumasa (1196-2265)
  7. Soke Takeda Nobutoki (1220-1289)
  8. Soke Takeda Nobunaga
  9. Soke Takeda Masatsuna
  10. Soke Takeda Nobuye (1312-1380)
  11. Soke Takeda Tokitsuna (1245-1307)
  12. Soke Takeda Yaroku Nobumune
  13. Soke Takeda Nobutji
  14. Soke Takeda Nohidi
  15. Soke Takeda Nohidoshi
  16. Soke Takeda Nohido
  17. Soke Takeda Uhidoshi
  18. Soke Takeda Uhed
  19. Soke Takeda Nobukata
  20. Soke Takeda Kuninobu (1438-1490)
  21. Soke Takeda Nobuchika (1541-1582)
  22. Soke Takeda Motonobu (1461-1521)
  23. Soke Takeda Motomitsu (1494-1551)
  24. Soke Takeda Nobutojo (1549-1582)
  25. Soke Takeda Nobutoki
  26. Soke Takeda Yoshimune
  27. Soke Takeda Yoshichika Nobunao (Sanjuro Takeda Shinnao Nyudo Suishosai Seigei)
  28. Soke Fujitaka Hosokawa (1534-1610)
  29. Soke Yusai Hosokawa
  30. Soke Tadatoshi Hosokawa
  31. Soke Koreshige Takehara
  32. Soke Korehide Hosokawa
  33. Soke Korekimi Hosokawa
  34. Soke Koreaki Hosokawa
  35. Soke Korekiyo Hosokawa
  36. Soke Korechika Hosokawa
  37. Soke Koreyuki Hosokawa
  38. Soke Korecho Hosokawa
  39. Soke Koretoshi Hosokawa
  40. Soke Koreji Hosokawa
  41. Soke Okimasu Hosokawa
  42. Soke Yusai Hosokawa
  43. Soke Yatsushiro Matsui
  44. Soke Masafumi Takehara
  45. Soke Kouta Takehara
  46. Soke Yojiro Takehara

Takeda-ryu Koshu-ryu (linie Soke)

Škola vojenských věd rodiny Takeda (využíval Takeda Shingen).

Počátky- Strategie klanu Takeda

  1.  Soke Obata Kanbe Kagenori
  2. Soke Noriyuki Obata

Odvětví nijak nenavazující na hlavní linii

Zde se bude v krátkém shrnutí pojednávat o bojových uměních nazývjících se Takeda-ryu, které nemají žádné spojení (možná až na vzdálené příbuzenství jejich členů) s předešlou linií

Takeda-ryu Koshu-ryu

Jako Shingen-ryu se také někdy nazývá Koshu-ryu/Takeda-ryu založené Obata Kanbe Kagenorim. Obata Kagenori sloužil pod Takedou Shingenem a umění se naučil od Shingenový příbuzných a proto se mu někdy také říká Shingen-ryu Ten toto umění založil ze starých učení klanu Takeda, nejde ale o bojové umění, ale umění strategie. Obata však neměl potomka a tak umění předal svému synovci Noriyuki Obatovi. Dále už neexistují (nebo nejsou dostupné) záznamy, že by se umění předávalo dále a tak pravděpodobně v hlavní linii zaniklo. Vzešly z ní ale školy Hjo-ryu a Yamaga-ryu.

Během období Edo (1603-1867) první tokugawský shogun Iejasu (1542-1616) oficiálně uznal vojenskou strategii Takeda-yu (Koshu-ryu) nositele Takedy Shingena a Obaty Kagenoriho (1572-1663). Od té doby byly úspěchy rodiny Takeda v politice, vojenských záležitostech, ekonomice a dalších oblastech začleněny do politik vlády Tokugawa s úspěšnými výsledky.

Takeda-ryu Suijutsu

Suijutsu znamená umění plavání a to založil (ve stylu Takeda) v éře Bunsei (1818-1830) Takeda Yohei Yasunobu. Šlo o umění plavat třeba i s brněním a Yasanobu ho založil na základě učení jeho mistra Misono Chhoemona Mochiokiho z Kawai-ryu.

Takeda-ryu Ninjutsu

Umění Ninjutsu se začalo vyvíjet v době Takedy Shingena a vycházelo z tradic Iga-ryu Ninjutsu, Koga-ryu Ninjutsu, strategie vymyšlené Takedou Shingenem a také ze spisů o strategii o Yamamota Kansukeho. Je to jediný styl Takeda-ryu, který klan Takeda využíval, ale příslušníci rodiny Takeda se jej učili jen zřídka. V té době vzniklo také Koga Takeda-ryu Ninjutsu. Toto uměni vzniklo v klanu Takeda žijícím v provincii Koga a to tím že se smísilo s Koga-ryu. Dále byli na rozkaz Takedy Shingena založeny styly Ninjutsu Koyo-ryu a Ninko-ryu ty však ale nespadají do kategorie Takeda-ryu.

Takeda-ryu Jujutsu

Toto umění založil generál Takeda Goro Yoshimasa. Jedná se o moderní bojové umění a vychází ze starých stylů Jujutsu a nemá nic společného s Aikijujutsu nebo Jujutsu ostatních odvětví Takeda-ryu.

Nástupci škol

Z Daito-ryu vznikla bojová umění, většinou moderní bojová umění (Gendai budo):

  1. Aikido (Morihei Uešiba)
  2. Hakko-ryu (Okujama Ryhuho): “škola osmi světel” (doslovný překlad)
  3. Hakko Denshin-ryu
  4. Renzoko Karate Kobujitsu-ryu
  5. Yanagi-ryu Aiki Bugei
  6. Hwarangdo (zakladatel neznámý)
  7. Jishukan-ryu (Shuho Sugita)
  8. Gyokushin-ryu Jujutsu (Pravděpodobně, zakladatel neznámí)
  9. Fudoshin-ryú (zakladatel neznámí)
  10. Takeda-ryu Saigo-ha (Saigo Shiro)
  11. Shukikan Saigo-ha (Sogawa Kazuoichi)
  12. Senso-ryu Aikijujutsu
  13. Kaze Arashi-ryu (Shiro Nashiyama)
  14. Hontai Hakkei-ryu Aikijujutsu
  15. Yoseikan Budo
  16. Daito Aikibudo

A z původní linie Takeda-ryu vznikly:

  1. Daiwado (Yamamura)
  2. Mushin-ryu Aikisogobudo (Sato Kinbei)
  3. Takeda-ryu Nakamura-ha (Nakamura Hisashi)

Z Shingen-ryu žádná škola nevznikla.

Z Takeda-ryu Bushi-te vznikly:

  1. Tomari-te
  2. Naha-te
  3. Shuri-te

V historii se také oddělila linie lukostřelby z které vznikly:

  1. Takeda-yu Kamakura (Japonské sdružení tradiční lukostřelby na koni)
  2. Takeda-ryu Kisha Yabusame
  3. Takeda-ryu jízdní lukostřelba.

Dále z Takeda-ryu Koshu-ryuvzešly školy:

  1. Hojo Ujinaga
  2. Hojo-ryu Awa no Mamoru
  3. Yamaga-ryu Soko Yamaga
Zdroj: ISTB

Princip aiki

Aiki je princip využívání energií (není myšleno ve fyzikální rovině), který vychází z s čínským principu Jinu a Jangu (princip duality a protikladů). Je také úzce spojen s vnímáním energii ki (čínsky: qi 氣). Učení o tomto principu se velmi dlouho předávalo jen v klanu Takeda a chvíli v klanu Minamoto. To tak bylo od vzniku učení o principu (cca rok 96 n.l.) až do dvacátého století, kdy se umění Takeda-ryu a z něj vycházející školy začali vyučovat veřejně.

“Tajemství aiki je mentálně přemoci soupeře na první pohled a vyhrát bez boje.” (Takeda Sokaku)

“Aiki představuje univerzální spojující prvek zasahující do oblasti bojové, mentální i spirituální. Rozdělme si tedy princip aiki do několika vrstev a rovin. Pokud chci dobře vnímat či pracovat s energií soupeře, musím ovládnout svoji vnitřní energii a bedlivě ji naslouchat a vnímat”

Techniky

Daito-ryu

Běžně se říká že v Daito-ryu je 2 884, ale jejich kombinování se dá získat více než 10 000 technik a každá odnož je má trochu jiné (tedy je jich více). Zde jsou napsány pouze ty které jsou systematizovány do systému přenosu, který je v Daito-ryu Aikijujutsu jedinečný. V zásadě je třeba k tomu, aby někdo mohl získat Menkyo Kaiden (plné zvládnutí umění) se naučit základy aplikované na 118 technikách zvaných Shoden, rozdělených do 7 skupin.

Rozdělení

Počet technik:

Hiden mokuroku (tajný přenosový svitek)

Aiki no jutsu (omote  a ura 裏 *) – 53

Hiden ogi (omote 表 a ura 裏 *) – 36

Goshin yo no te

Kaishaku Soden – 477

Mistrovská licence (Menkyo Kaiden/Kaiden no koto)** – 88

*Techniky zvané Omote (表) (viditelné) jsou techniky, které se učí všichni studenti Daito-rjú a takovéto techniky lze předvést veřejnosti (ukázka = enbutaikai/embukai). Techniky zvané Ura (裏) (skryté/tajemství) jsou techniky, které se učí pouze pokročilí studenti a není dovoleno je předvádět veřejnosti. (neplést s omote a ura v aikidu kde je myšlen prostor před a za útočníkem např. technika Ikkyo Omote a Ikkyo Ura.)

**Licence plného přenosu:

Hiden mokuroku (tajný přenosový svitek) – 118[39]

Aiki no jutsu (omote  a ura ) – 53

Hiden ogi (omote 表 a ura 裏) – 36

Daito-ryu Aiki Nito-ryu Hiden

Goshin yo no te – 84

Kaishaku Soden – 477 technik

Seito Soden (Seito Soden no Kato) – 123 technik

Mistrovská licence (Menkyo Kaiden/Kaiden no koto) – 88 technik

Použitá literatura

  • KODET, Roman. Příběh samurajů: život a svět válečníků starého Japonska. Praha: Epocha, [2018]. ISBN 978-80-7557-159-5
  • WILSON, Seán Michael. Bušidó: duch samuraje. Ilustroval Akiko SHIMOJIMA, přeložil Ondřej DUHA. Frýdek-Místek: Alpress, [2017]. ISBN 978-80-7543-413-5
  • MUSAŠI, Mijamoto. Kniha pěti kruhů. Bratislava:CAD Press, [2020]. ISBN 978-80-88969-51-8
  • TURNBULL, Stephen R. Nindža: kult japonského tajného boje bez příkras. Praha: Naše vojsko, [2003]. ISBN 80-206-0652-1
  • BLAIR, Gavin. Samurajové: od ukijo-e k popkultuře. Přeložila Sára VYBÍRALOVÁ. Praha: Slovart, [2022]. ISBN 978-80-276-0450-0

Reference

  1. LI, Christopher. Solo Training for Kokyu-ryoku and Ki in Daito-ryu Aiki Budo [online]. 2015-05-16 [cit. 2023-01-24]. (anglicky)
  2. Saigo Ha Takeda Ryu [online]. [cit. 2022-12-12].
  3. Icho Ryu Aikijutsu / Aikido. TAMA Martial Arts [online]. [cit. 2023-01-24]. (anglicky)
  4. Iaido & Kenjutsu Takeda-Ryu | Japonský šerm Olomouc. Iaido [online]. [cit. 2023-01-17].
  5. Aiki Ken a Aiki Jo. www.aikidoklubpraha.cz [online]. [cit. 2023-01-24].
  6. Accueil | TAKEDABUDO NAKAMURA HA – NIPPON SOBUDO RENGOKAÏ – SPORTS DE COMBAT. takedabudo [online]. [cit. 2023-01-17]. (francouzsky)
  7. Oba Ichio – Takeda Ichizoku. sites.google.com [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-29.
  8. SMITH, R. J.; BRYANT, R. G. Metal substitutions incarbonic anhydrase: a halide ion probe study. Biochemical and Biophysical Research Communications. 1975-10-27, roč. 66, čís. 4, s. 1281–1286. PMID: 3. [cit. 2023-01-17]. ISSN 0006-291X. DOI 10.1016/0006-291x(75)90498-2. PMID 3.
  9. Takeda-ryu / Ichio Oba (Seibuden) & Nakamura Hisashi (Nakamura-ha) [Archive] – E-Budo.com. www.e-budo.com [online]. [cit. 2023-01-18].
  10. Takeda Ryu Kobilza Ha France. www.takeda-budo.fr [online]. [cit. 2023-01-29].
  11. The Daito Ryu Aiki Bujutsu Web Site – Nihon Eiho: Samurai Swimming. www.daitoryu.ca [online]. [cit. 2023-01-17].
  12. MUNATONES, Steven. Suijutsu – How The Ancient Japanese Samurai Swam. World Open Water Swimming Association [online]. 2012-10-13 [cit. 2023-02-09]. (anglicky)
  13. Jodo and Shugi Jutsu in Takeda Ryu Samurai Traditions. www.takeda.ro [online]. [cit. 2023-01-24].
  14. Daito-ryu – Gendai or Koryu?. www.e-budo.com [online]. [cit. 2023-01-18].
  15. JINDAIKO – Tambores de guerra | Acompañamos con otro vídeo cultural donde tratamos el instrumento musical japonés taiko. Este instrumento de percusión ha tenido muchos usos a lo largo… | By European Bugei Society | Facebook. ne-np.facebook.com [online]. [cit. 2023-01-17]. (nepálsky)
  16. Shuriken Jutsu in Takeda Ryu Samurai Traditions. www.takeda.ro [online]. [cit. 2023-01-24].
  17. Jodo and Shugi Jutsu in Takeda Ryu Samurai Traditions. www.takeda.ro [online]. [cit. 2023-01-24].
  18. Takeda-ryu Jojutsu (Uchida-ryu Tanjo & Kukishin-ryu Hanbo) [Archive] – E-Budo.com. www.e-budo.com [online]. [cit. 2023-01-24].
  19. Daitoryu [online]. [cit. 2023-01-18]. (anglicky)
  20. History of Takeda Ryu Samurai Traditions ( Aikijutsu, Iaido, Kenjutsu, Jukenpo). www.takeda.ro [online]. [cit. 2023-01-24].
  21. Aiki-Jutsu Takeda-Ryu Maroto-Ha Singapore. www.jujitsu.com.sg [online]. [cit. 2023-02-25].
  22. SUSAN. The Multiple Legacy of Daito Ryu [online]. 2009-12-23 [cit. 2023-04-28]. (anglicky)
  23. ADMIN. The Origin of Aiki [online]. [cit. 2023-02-05]. (anglicky)
  24. MCKENZIE, David; ASANOV, Igor. Scaling up virtual learning of online learning in high schools. AEA Randomized Controlled Trials [online]. 2020-06-09 [cit. 2023-02-25].
  25. Historie školy Takeda Ryu [online]. [cit. 2023-01-17].
  26. Přizpůsobení ve vzdálenosti > ČUDK. www.cudk.cz [online]. [cit. 2023-04-28].
  27. ADMIN. From Seiwa to Minamoto [online]. [cit. 2023-01-17]. (anglicky)
  28. BLAIR, Gawin. Samurajové: od ukijo-e k popkultuře. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-276-0450-0.
  29. GAINESVILLE, Aikido of. Sokaku Takeda Daito-Ryu Jujutsu Master. AIKIDO OF GAINESVILLE … (352) 494-7816 [online]. [cit. 2023-01-31]. (anglicky)
  30. Historie Aikidó | Aikidó Klub Sei Shin České Budějovice. www.aikido-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-31.
  31. Aikijujitsu: A history | SEIKOKAN DOJO Yoshinkan Aikido in Windsor [online]. [cit. 2023-02-03]. (anglicky)
  32. Historie Aikido. Isshin Kan z.s. [online]. [cit. 2023-02-10].
  33. ROSALES, Luis. The Roots of Aikido: Daito-ryu Aiki-jujutsu – The Aikido dojo Largo Aikikai [online]. [cit. 2023-02-10]. (anglicky)
  34. Daito-ryu (Japan) – Traditional Sports. www.traditionalsports.org [online]. [cit. 2023-02-10].
  35. History of Aikijujitsu | Sendokan Aikido – Martial Arts in Misssissauga [online]. 2018-06-11 [cit. 2023-02-10]. (anglicky)
  36. ADMIN. The History of Teaching Methods used in the Martial Arts [online]. 2013-04-13 [cit. 2023-04-28]. (anglicky)
  37. Aikido History – Kenshinryu Aikido Martial Arts [online]. [cit. 2023-02-10]. (anglicky)
  38. THOMAS. Daito-ryu Aiki-Jujutsu [online]. 2006-10-02 [cit. 2023-02-10]. (anglicky)
  39. ADMIN. The Kai Genji Takeda [online]. [cit. 2023-02-05]. (anglicky)
  40. A, Curtis. Heiho Hidensho. Light in the Clouds [online]. [cit. 2023-01-29]. (anglicky)
  41. Minamoto no Yoshikiyo – Takeda Ichizoku. sites.google.com [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-29.
  42. Origin of Daito-ryu / AJJ [Archive] – E-Budo.com. www.e-budo.com [online]. [cit. 2023-02-05].
  43. KODET, Roman. Příběh samurajů: život a svět válečníků starého Japonska. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7557-159-5.
  44. Takeda Nobutomo「武田信友」 | Sengoku Jidai. sengokujidai.org [online]. [cit. 2023-01-29].
  45. ADMIN. Aiki Lineage Chart [online]. [cit. 2023-01-17]. (anglicky)
  46. www.aiki.sk [online]. [cit. 2023-02-25].
  47. Daito-ryu Aikijujutsu Documentary (2/6) Takeda Tokimune and the Daito-kan. [s.l.]: [s.n.]
  48. Lineage. Daito Ryu Aiki Jujutsu – Bokuyokan USA [online]. [cit. 2023-01-17]. (anglicky)
  49. History. Daito Ryu Aiki Jujutsu [online]. [cit. 2023-01-17]. (anglicky)
  50. History – Daito-ryu Aikibudo – official website of Sokaku Takeda Dojo Prague. en.daito-ryu.cz [online]. [cit. 2023-01-17].
  51. Page on the history of the Daito-ryu | Original writings by Tokimune Takeda. www.daito-ryu.com [online]. [cit. 2023-01-17].
  52. Daito-ryu Aikijujutsu Shinbukan Dojo / History / Prior to the 19th century. www.daito-ryu.org [online]. [cit. 2023-02-10].
  53. ADMIN. Birth of a Collateral Line [online]. [cit. 2023-02-03]. (anglicky)
  54. Our History / Takeda Sokaku | Daito-ryu Aikijujutsu. 大東流合気柔術本部道場 大東流合気柔術本部道場(東京 両国)は見学随時受付中 [online]. 2020-08-24 [cit. 2023-01-17]. (japonsky)
  55. The Aikido FAQ: Biography of Sokaku Takeda. www.aikidofaq.com [online]. [cit. 2023-01-17].
  56. Sokaku Takeda Sensei [online]. [cit. 2023-01-17]. (anglicky)
  57. www.aikidokralupy.cz – Historie Aikido. www.aikidokralupy.cz [online]. [cit. 2023-01-29].
  58. Menkyo Kaiden and the Evolution of Daito-ryu Certificates [online]. 2022-05-31 [cit. 2023-02-10]. (anglicky)
  59. Takeda-ryu / Ichio Oba (Seibuden) & Nakamura Hisashi (Nakamura-ha) [Archive] – E-Budo.com. www.e-budo.com [online]. [cit. 2023-01-24].
  60. サイバー綜武館へようこそ!. www.takedaryu.jp [online]. [cit. 2023-01-17].
  61. History of Takeda Ryu Nakamura HA. www.takedabudo.co.uk [online]. 2022-08-15 [cit. 2023-01-24]. (anglicky)
  62. TAKEDARYUBEHEERDER. Historical Preface – Takeda-Ryu [online]. 2013-11-28 [cit. 2023-01-17]. (nizozemsky)
  63. 日本古武道協会 | 武田流合氣之術(武田流兵法). www.nihonkobudokyoukai.org [online]. [cit. 2023-01-24].
  64. PAPINOT, Jacques Edmond Joseph. NOBILIAIRE DU JAPON. www.unterstein.net [online]. [cit. 2023-1-31].
  65. Takeda clan samourais history. Ryumeikan Dojo – Arts martiaux traditionnels (Aikido/Jodo/Iaido/Jukempo) [online]. [cit. 2023-01-17]. (francouzsky)
  66. MUSAŠI, Mijamoto. Kniha pěti kruhů. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-88969-51-8.
  67. History :: Sobukai Praha. www.sobukai-praha.cz [online]. [cit. 2023-01-17].
  68. Disciplíny :: Sobukai Praha. www.sobukai-praha.cz [online]. [cit. 2023-03-10].
  69. CYNARSKI, OBODYŃSKI, LITWINIUK, CYNARSKA, Wojciech J., Kazimierz, Artur, Elżbieta. Aikijutsu in Europe and in Poland : present-day picture (1987-2004). bazhum.muzhp.pl.
  70. Home | Aikikai Foundation. www.aikikai.or.jp [online]. [cit. 2023-03-10].
  71. Shinshin Toitsu Aikido Global HP | Ki Society | Koichi Tohei Sensei’s e-book “Ki Breathing Kindle version” just came out [online]. [cit. 2023-03-10]. (anglicky)
  72. Aikido Yoshinkan Head Quarters Dojo | 合気道養神館 本部道場. www.yoshinkan.net [online]. [cit. 2023-03-10].
  73. Advanced Throwing Principles of Okinawan Bujutsu – Ryukyu Oke Hiden Bujutsu. sites.google.com [online]. [cit. 2023-04-28].
  74. English – 武田流流鏑馬保存会. yabusame.main.jp [online]. [cit. 2023-01-17].
  75. YU, A. C. Takeda-ryu school – Japanese Wiki Corpus. www.japanese-wiki-corpus.org [online]. [cit. 2023-02-07].
  76. Yabusame.or.jp→公社 大日本弓馬会Japan Equestrian Archery Ass.. Yabusame.or.jp→公社 大日本弓馬会Japan Equestrian Archery Ass. [online]. [cit. 2023-01-17]. (japonsky)
  77. 一般社団法人 日本古式弓馬術協会. www.kyubajutukyookai.com [online]. [cit. 2023-02-07].
  78. Takeda Ryu Jingai-jutsu – Kanno Daisaku – Meiji Jingu Kobudo Demonstration 2019. [s.l.]: [s.n.]
  79. 3 Martial Arts Lessons From A Takeda Ryu Ninja – Yamamoto Kansuke | Secrets of Japanese Warfare. [s.l.]: [s.n.]
  80. Sensei Roland MAROTEAUX and The W.T.M.F. presents : TAKEDA-RYU MAROTO-HA AÏKI-JUJUTSU. takeda-ryu.net [online]. [cit. 2023-02-09].
  81. Daito-ryu Aiki-budo [online]. [cit. 2023-01-17].
  82. History – Daito-ryu Aiki-jujutsu – Shikoku Hombu. daitoryu-shikoku-hombu.com [online]. [cit. 2023-01-17].
  83. 日本国語大辞典,世界大百科事典内言及, 日本大百科全書(ニッポニカ),デジタル大辞泉,精選版. 甲州流(こうしゅうりゅう)とは? 意味や使い方. コトバンク [online]. [cit. 2023-01-31]. (japonsky)
  84. 日本国語大辞典,世界大百科事典内言及, 精選版. 信玄流(しんげんりゅう)とは? 意味や使い方. コトバンク [online]. [cit. 2023-01-31]. (japonsky)
  85. 日本国語大辞典,デジタル大辞泉,世界大百科事典内言及, 精選版. 武田流(たけだりゅう)とは? 意味や使い方. コトバンク [online]. [cit. 2023-02-01]. (japonsky)
  86. NinjutsuDensho.com. www.ninjutsudensho.com [online]. [cit. 2023-01-31].
  87. Entrar no Facebook. Facebook [online]. [cit. 2023-02-01]. (portugalsky)
  88. HAYES, Stephen K. Legacy of the Night Warrior. [s.l.]: Black Belt Communications 196 s. ISBN 978-0-89750-102-6. (anglicky)
  89. TURNBULL R., Stephen. Nindža: kult japonského tajného boje bez příkras. 2. vyd. [s.l.]: Naše vojsko, 2003. ISBN 80-206-0652-1.
  90. DICKER, Leigh. History of Daito-ryu [online]. 2007-03-21 [cit. 2023-01-17]. (anglicky)
  91. O Hakkoryu [online]. Brno: Otokodate dojo (oddíl Otokodate) [cit. 2022-12-10].
  92. » Hakko ryu jujutsu [online]. [cit. 2023-01-17].
  93. History of Hakko Ryu Jujutsu. www.hakkojujutsu.com [online]. [cit. 2023-01-17].
  94. hakko denshin ryu history | Hakko den shin Ryu Ju jutsu. Hakko den shin Ryu [online]. [cit. 2023-01-23]. (nizozemsky)
  95. Is Daito-ryu the only style of Aikijujutsu? – Page 2. www.e-budo.com [online]. [cit. 2023-01-23].
  96. Yachigusa-ryu Aiki Bugei (Gary Moro) [Archive] – E-Budo.com. www.e-budo.com [online]. [cit. 2023-01-23].
  97. Yanagi Ryu Aikijujutsu 柳流合気柔術 – Aikido Journal [online]. [cit. 2023-01-31]. (anglicky)
  98. history. www.jerraweb.com [online]. [cit. 2023-01-24].
  99. Dojo Fudoshin ryu | Aiki jujutsu | Kempo. fudoshinryu.nl [online]. [cit. 2023-01-23]. (anglicky)
  100. “Senso ryu” Aikijutsu/ Theodore Hanulak. www.e-budo.com [online]. [cit. 2023-01-23].
  101. Sensokan Dojo Indianapolis Martial Arts & Zen for Adults Only (18+). Blog Page [online]. [cit. 2023-01-23]. (anglicky)
  102. Kaze Arashi Ryu – Schools of classical Japanese martial arts. Kaze Arashi Ryu [online]. [cit. 2023-01-23]. (anglicky)
  103. Hontai Hakkei Ryu Aikijujutsu New York (New York, NY). Meetup [online]. [cit. 2023-01-23]. (anglicky)
  104. Hontai Hakkei Ryu Aikijujutsu with Bojutsu and Taijutsu. www.e-budo.com [online]. [cit. 2023-01-23].
  105. Aikibudo [online]. Muni.cz [cit. 2023-01-24].
  106. Zápisky z dojo – AIKI | Škola tradičních bojových umění Chrudim. www.kidoryu.cz [online]. [cit. 2023-01-17].
  107. Interview with Katsuyuki Kondo (2). web.archive.org [online]. 2007-10-11 [cit. 2023-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-11.
  108. Art of aikijujutsu | Jujutsu, Aikinojutsu and Aikijujutsu techniques. www.daito-ryu.com [online]. [cit. 2023-02-10].
  109. Aikido: Christian Tissier – Ikkyo. [s.l.]: [s.n.]
  110. The meaning of omote and ura – AikiWeb Aikido Forums. www.aikiweb.com [online]. [cit. 2023-02-10].
  111. TAKUMAKAI. www.asahi-net.or.jp [online]. [cit. 2023-02-09].
  112. ADMIN. Oba Ichio – Last Soke [online]. [cit. 2023-01-17]. (anglicky)

One Comment

  1. Svatyně Kashima - Aiki-wiki

    […] Kashima (Kashima-no-ten-no-Okami) sestoupil z nebes a kde se od dob císaře Sujina, Yamato Takeru (zakladatel uceleného systému Takeda-ryu/Daito-ryu) a císaře Tenjiho konaly náboženské obřady a festivaly. Tato oblast byla úzce spojena s […]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

AUTO TRANSLATE: 🇨🇿 🇬🇧 🇫🇷 🇩🇪 🇮🇹 🇯🇵 🇸🇰