Studium budo – Shoji Nishio

Síla je nutností pro aikido jako budo

Je třeba pochopit rozdíl mezi povahou síly v aikido a povahou síly v budo obecně. A myslím, že je také nutné správně interpretovat význam slova “bu” v budo. Pohled do historie japonského budo ukáže, že se nevyvíjelo ideálním způsobem. V podstatě je budo prostředkem, který lidem pomáhá orientovat se v životě a vytvářet si v něm soustředění. Bohužel mělo tendenci ubírat se opačným směrem, a to až do té míry, že začalo znamenat pouze porážení nebo zraňování druhých. Nad tím bychom se měli zamyslet, když se snažíme o budo.

Do té míry, do jaké je aikido budo, bude samozřejmě vyžadovat určitou vnější, povrchní sílu. Bohužel mnoho lidí v dnešním světě aikido využívá toho, že v aikido neexistují žádné zápasy, a dovolí si zanedbávat aspekt budo ve svém tréninku. Když jsem začal trénovat aikido, téměř všichni v dojo měli zkušenosti s nějakým jiným bojovým uměním, jako je judo, kendo nebo karate. Všichni přišli hledat něco lepšího, něco nad rámec toho, co dělali doposud. Vliv zakladatele byl tehdy také velmi silný, což atmosféru budo ještě více umocňovalo.

Lidé, kteří přicházejí trénovat aikido v dnešní době, nemusí mít nutně takové předchozí zkušenosti, a to vytvořilo obrovský rozdíl mezi tehdejším a současným tréninkem. V dnešní době existuje mnoho učitelů, kteří tvrdí, že je zbytečné se vůbec dívat na jiná bojová umění, natož je cvičit, ale to je velký omyl. Hodnota jakéhokoli konkrétního budo se určuje na základě srovnání s jinými budo. Nezáleží na tom, jak jste v aikido zkušení, pokud je vaše aikido jen o málo víc než tanec bez praktické hodnoty.

Házení a přitlačování s pocitem atemi

Aikido je ze čtyřiceti procent házení a ze šedesáti procent přitlačování. Musíte dobře rozumět všem technikám. Dále je ve všech technikách atemi. Protože však mnozí instruktoři v dnešní době znají pouze aikido, jejich vysvětlení atemi bývá převážně slovní a něco tomu chybí. V aikido, které jsem se naučil (a které nyní vyučuji), provádíme hody a připínání v rytmu a s citem pro atemi.

Význam technik se zbraní

Někteří instruktoři aikido v dnešní době tvrdí, že trénink s mečem (ken) a jo je zcela zbytečný. Taková tvrzení jsou směšná; nic nemůže být dále od pravdy. O-sensei řekl: “Aikido je vyjádřením principů meče prostřednictvím těla.” Aikido je tedy cvičení s mečem (ken). Proto je pochopení aikido bez předchozího pochopení meče zcela zvláštní. Zdá se mi, že ti, kdo tvrdí, že v aikido neexistují techniky se zbraněmi, nepochopili zakladatelova slova.

Meč je symbolem japonského budo již tisíc nebo více let, ale tato historie byla také krvavá. Meč sice symbolizoval ideály bojovníka, ale nepochybně byl také nástrojem smrti a ničení. Proto jsme vyvinuli alternativní způsob myšlení. Uznáváme, že meč byl a je děsivým nástrojem ničení, a proto se aikido zabývá přeměnou této zbraně v užitečný nástroj.

Slovo “bu” ve slově budo se obecně vykládá jako “zastavit halapartnu nepřítele”. V aikido je však náš výklad spíše “halapartna je zastavena”, jinými slovy, zastavit vlastní zbraň. Obvykle se budo chápe jako způsob, jak zastavit nepřítele přicházejícího zvenčí, ale v aikido jej raději vykládáme jako způsob, jak změnit sebe sama uvnitř.

Když se zamyslíme nad otázkou: “Co je budo?”, můžeme přijít na řadu přístupů, cílů a postupů, které mohou být základem pro náš trénink. V dávných dobách se říkalo, že trénink budo je tréninkem překonávání zdánlivě nemožných překážek. V aikido zastáváme jiný názor: uznáváme nemožnost jít proti přírodě a nesnažíme se překonat nemožné silou.

Používání jiných budo jako výživy

Všechny styly budo se neustále snaží svým vlastním způsobem zdokonalovat. Cvičitelé budo si musí být těchto změn vědomi a chápat jejich podstatu. Umění jako karate, judo a kendo mají své dobré stránky a ty lze využít k výživě vlastního tréninku budo, vzít je v úvahu a vyvinout ještě větší úsilí. Ti, kdo zaujímají takový postoj k jiným budo, nikdy nepronášejí znevažující komentáře typu: “Ach, to budo” nebo “Jak mohou dělat takové budo?”. Jediní lidé, kteří odsuzují jiná budo, jsou ti, kteří je necvičí; takovým lidem připadá jejich činnost nějak obtížnější (možná je i trochu ohrožuje), když ostatní kolem nich zkoumají tak odlišné cesty.

Myslím si však, že z každého umění nebo stylu, který se člověk rozhodne studovat, se dá něco naučit, a lidé, kteří to pochopí, budou schopni udělat velký pokrok. Mám zkušenosti s karate a judem a cítím, že cesta meče je pro mě stěžejní, takže do svých pohybů s mečem a jo promítám techniky prázdných rukou a hody. O-sensei řekl: “Pokud vaše ruce drží meč, pak je aikido mečem; pokud vaše ruce drží jo, pak je aikido jo.” V tomto smyslu jsem se snažil o to, aby se mi podařilo dosáhnout toho, co je v mých rukou.

To se teď snažím zohlednit ve svém tréninku. Abychom pochopili podstatu meče a podstatu ducha aikido, trénujeme realisticky, “na ostří”, jako bychom chtěli protivníka v okamžiku kontaktu v mžiku skolit, ale místo toho se zastavujeme na hranici vlásku, nesekáme protivníka ani se nenecháváme seknout, a místo toho využíváme trénink jako čas a místo pro vzájemnou reflexi a introspekci. To je proces a cíl našeho tréninku.

Převezměte iniciativu

Svým studentům, zejména těm mladším, říkám, aby se snažili naučit co nejvíce sami. Je pro mě dost snadné jednoduše opravit jejich chyby, ale to, co získají vlastní iniciativou a tvrdou prací, má jinou hodnotu než to, co je pouze naučili nebo jim řekli. Samotný proces hledání a učení je plný zkušeností, které se stanou prvky budoucího růstu. Jedním z významů výrazu “rozšiřovat ki”, který v aikido tak často slýcháme, je vytvářet tento druh hledající mysli, tuto iniciativu. Skutečný boj se odehrává v okamžiku kontaktu. Trénink s mečem a dalšími zbraněmi vám to pomůže velmi jasně pochopit.

Když se lidé teprve začínají učit, musí se otevřít základům budo, ale v určité fázi musí vyvinout iniciativu a hledat odpovědi sami. Pokud to znamená zaklepat na dveře školy karate nebo juda či čehokoli jiného, budiž; rozhodně na tom není nic špatného a ve skutečnosti je taková výzva pro sebe sama obdivuhodná. Lidé, kteří v sobě najdou potřebu studovat tyto jiné styly budo, aby si potvrdili jejich význam na základě přímé zkušenosti, by tak rozhodně měli učinit. Aikido se nesmí stát pouhým tancem. Aikido je ve své podstatě budo, a proto musí být praktikováno se zdravým pochopením základní podstaty budo. Postrádat jakýkoli aspekt – kopy, hody, práci s mečem nebo cokoli jiného – znamená skutečně nechat aikido jako budo ochromené a neúplné. I O-sensei říkal, že aikido lze aplikovat v každé oblasti budo.