Zdroj: Wikipedia a upraveno
Během 30. let 20. století byla japonská vláda z velké části kontrolována armádou a kolem roku 1935 oslovil velící generál Japonské císařské armády Yasuhiro Konishiho a požádal ho, aby vyvinul techniky sebeobrany pro ženy sloužící v Japonských státních železnicích. V té době Yasuhiro Konishi, Morihei Ueshiba, Kenwa Mabuni a Hironori Ohtsuka trénovali společně téměř každý den a Konishi požádal Mabuniho, aby s ním spolupracoval na splnění vládních požadavků.
Společně oba muži vyvinuli kata zahrnující významné prvky jejich příslušných stylů, Shindo Jinen-ryu a Shito-ryu, a také zpětnou vazbu od Moriheie Ueshiby, který jim poradil se změnami, jejichž cílem bylo lépe přizpůsobit techniky obsažené ve formě potřebám žen, pro které byla navržena. Kata, která vznikla ze spolupráce těchto tří mistrů – Seiryu (青柳, což znamená Zelená vrba) – zahrnuje základní principy karate, aikido a jujutsu a stala se součástí výcvikového programu pro železniční pracovnice.