Kisshomaru Ueshiba (1921-1999, cz: Kišomaru Uešiba, jap. 植芝 吉祥丸) je druhým Doshu Aikikai a syn Moriheie Ueshiby. Měl zásadní vliv na současnou podobu aikido spolu s Koichi Toheiem.
Životopis
Narození
Kisshomaru Ueshiba se narodil 27. června roku 1921 v Ayabe. Byl čtvrtým dítětem Moriheie Ueshiby a Hatsu Ueshibové a zároveň jejich třetím synem. Oba předchozí synové (Kuniharu a Takemori), ale umřeli ještě jako děti, rok před Kisshomarovím narozením. Jediným sourozencem Kisshomara tedy byla pouze jeho sestra Matsuko.
Jméno Kisshomaru vymyslel Onisabaro Deguchi, který učil O-senseie shintoismus v podobě sekty Omoto-kyo. A právě toho se v tomto roce velmi dotkla událost, která se říká 1. incident Omoto.
Dětství
V době dětství Ueshiby Doshua byl jeho otec hlavou Compost Group of the Organic Garden of Omoto-kyo a vedl své první dojo: “Ueshiba Juku”. Své dětství žil Kisshomaru v Ayabe v centru Omoto náboženství (a později i v Tokiu). Ví se také, že v dětství se Kisshomaru učil Kendo a Kashima Shinto-ryu, ale je neznámé, jestli to bylo až v průběhu jeho dětství v Tokiu.
Tokio
V roce 1927 odjela celá rodina (Morihei, Kisshomaru, Hatsu a Matsuko Ueshibovi a také Noriaki Inoue) do Tokia a bydleli v mnoha lokalitách. Prvním ale byl dům, který byl velký 18 tatami a přes den sloužil jako tréninkový prostor.
Kobukan
Kobukn dojo bylo otevřeno v roce 1931 a bylo prvním trvalým dojo v Tokiu. Zpočátku, ale bylo jen pronajímáno. O-sensei ale učil nejen v tomto dojo, ale iv mnoha jiných, také mimo Tokio.
Takeda dojo
Od roku 1933 byl O-sensei prezidentem Společnosti pro propagaci bojových umění. V tom samém roce otevřel celodenní dojo nazvané Takeda dojo v prefektuře Hyogo.
Začátek cvičení
Kisshomaru Doshu sice cvičil již dříve, ale roku 1936 začíná cvičit formálně.
2. Světová válka
Během 2. světové války byl správcem Kobukanu právě Kisshomaru a Kisaburo Osawa Sensei.
V roce 1941 odešel O-sensei do Iwamy, Ibaraki, otrávený z té války. V té době bylo aikido velmi tvrdé a násilné a to jen o něco méně než Daito-ryu, které učil Sokaku Takeda kdysi v Engaru a O-sensei v Ayabe. Kvůli svému odchodu do Iwamy zanechal Morihei Ueshiba Sensei všechny své úřednické povinnosti i další závazky, a “odešel farmařit – a také vyučovat bojové umění v duchu nedotknutelnosti života, daleko od uspěchaného Tokia.”
O-sensei řekl před svým odchodem do Iwamy Kisshomaruovi toto:
Při přípravách na dobu, kdy naše milovaná země opět vzkvétá, nebude stačit držet se pouze Tokia. Bude potřeba zajistit pozici jinde. Mám v úmyslu vybudovat “farmu Aiki” v Iwamě. Kisshomaru, musíš se udržet až do konce v Hombu Dojo v Tokiu a bránit ho do posledního (až do smrti).
V tu dobu bylo Tokio bombardováno a Kobukan sloužil jako domov pro třicet bezdomovců co přišli o domov během bombardování. Dojo bylo rozděleno a část tatami měli rodiny bez domova a část byla na cvičení. Studentů, ale moc nebylo, jelikož mnoho studentů bylo posláno do války. Kobukan naštěstí bombardace nezasáhla. Kisshomaru ale měl i tak těžké se o Kobukan starat.
Aikikai
V roce 1948 povolilo Ministerstvo Školství obnovit Zaidan Hojin Aikikai (dříve Kobukai) a praxi aikido. To do té doby nebylo možné, jelikož okupační jednotky GHQ (USA) zakázalo praxi veškerého Budo nebo bojových umění až do tohoto roku. To kvůli jejich spojení s vojenským výcvikem.
Kisshomaru Ueshiba Doshu se stal ředitelem Aikikai a vlastně díky němu byla založena. Je však velmi zjednodušené říci (a to že to mnoho lidí a webů dělá), že už O-sensei nebyl v centru dění. Je ale pravda, že tam nebyl sám.
Moriteru Doshu
V roce 1951 se Kisshomaruovi narodil syn Moriteru Ueshiba .
Pouze aikido
Od roku 1955 se Kisshomaru začal věnovat především aikido a přestal ve své dosavadní práci jako obchodník s cennými papíry.
Demonstrace
V roce 1956 proběhla pětidenní demonstrace, která se zúčastnila jak Kisshomaru Ueshiba, tak O-sensei a byla veřejností dobře přijata.
Knihy
Kisshomaru v roce 1957 publikoval svou první knihu a od té doby napsal více jak 20 knih.
Cizina
V roce 1964 odjel Kisshomaru poprvé do ciziny a zemí, kterou navštívil byla USA. Zdá se, že právě jeho demonstrace, kterou Kisshomaru v USA předvedl vedla Stevena Seagala ke cvičení aikido.
Smrt otce
26. dubna 1969 zemřel Morihei Ueshiba O-sensei a Kisshomaru se stal jeho následníkem ve funkci Doshu. Do té doby se myslelo, že Kisshomaru zůstane Generální ředitel Aikikai a 2. Doshu se stane Koichi Tohei, ale ten mu funkci Doshu přenechal a to díky jednomu z posledních slov O-sensei ve, které sdělil O-sensei přání, aby se postaral o jeho syna.
Následné dění
V dnešní době je aikido ve více jak sedmdesáti zemích a většina z tohoto úžasného čísla je tvořena úspěchem Kisshomarua. Kisshomaru měl v pozdějších letech několik problémů s předním učitelem v Aikikai Hombu Dojo, Kisshomaru Uesibou a nakonec to vyústilo k vzniku Společnosti Ki (celým jménem Shin Shin Toitsu Aikido). Kisshomaru neuznával soutěžení v aikido a tedy ani Tomiki aikido.
Kisshomaru se rozhodl, že v Tokijském dojo nebude učit zbraně (buki-waza) v souladu s názorem O-senseie, že začátečníci by se měli naučit nejprve taijutsu (techniky těla).
V roce 1977 vzniká Mezinárodní federace aikido (IAF) a Kisshomaru je jejím celoživotním prezidentem.
Smrt
Guillaume Erard
Kisshomaru Ueshiba Doshu zemřel 4. ledna 1999 ve věku 77 v Tokijské nemocnici.