Rozhovor – Kazuo Chiba

Sensei, máte na sobě svou filozofickou čepici?
Kazuo Chiba: (smích) Dobře, jsem připravený.

Tato nahrávka je určena pro budoucí generace. Jaké je nejdůležitější poselství, které byste chtěl předat nejen svým bývalým a současným žákům, ale i těm budoucím? Co je podle vás nejdůležitější, co byste chtěl, aby si každý z nás odnesl z vašeho aikido a vašeho učení?
No, víš, už nějakou dobu o tom přemýšlím… O tom, co znamená odejít do důchodu. A snažím se to uchopit, přebrat a strávit. Ale nevím, co to znamená… Stále mi není jasná představa důchodu. Myslím, že časem to bude přirozený proces… Takže se tím netrápím. Ale jsem trochu zmatený. Moje zpráva pro budoucí aikidisty nebo současné praktikanty… Je zachovat si Shoshin. Shoshin je začátečnická mysl. Shoshin je, pokud to tak mohu říct, neposkvrněná mysl. Mysl bez předsudků. Kdykoli přijdete na žíněnku, ne nutně na žíněnku, ale protože žíněnka je místem, kde se projevuje naše centrum tréninku. Říkám na žíněnku. Musíte si ujasnit svou vlastní motivaci, od samého začátku. Vyjasnit, očistit. Sedněte si tam a čekejte na pokyny s neposkvrněnou myslí. To musíte dělat nepřetržitě po celou dobu svého života v aikido. Na tom, jaké hodnosti dosáhnete, nezáleží. Vždy se vraťte k základům se srdcem a neustále kontrolujte svůj Shoshin. To je slovo, které se mi líbí.

Shoshin. Sensei, mohl byste nám něco říct o tom procesu… Už jsme o tom mluvili předtím, o úrovních vědomí a přítomnosti, aby si lidé mohli udělat představu o cestě začátečnické mysli. Jak jste mi řekl, aby bylo jasné, jak fungují pilíře. Mohl byste o tom říct něco víc? O dosažení Shoshin nebo o jeho znovuzískání?
Všechno musí být orientováno od Shoshin nahoru. A to, co drží pod tím, je silný základ Shoshin. Je to druh milostného vztahu. Zavázat se k takovému způsobu disciplíny po celý život. Je to skutečně milostný vztah. Může se změnit v nenávist, hněv, frustraci, jako vztah s lidskou bytostí. Jako žena a muž. Ale existuje silný pojem náklonnosti. To je to, co chci, abyste si uchovali. Aikido je ve své podstatě velmi křehké. Může být zapomenuto, může být zničeno, může být oslabeno nevědomostí a požitkářstvím. Mám zejména vzkaz pro učitele. My učitelé musíme přijmout opatření, opatření, abychom naše umění velmi pečlivě chránili. Aikido samo o sobě, jako umění, nemá žádné prostředky, jak se chránit. Musí mu být poskytnuta ochrana. To mám na mysli tím, být láskyplný. To mám na mysli tím, milostný vztah. Starat se o toto velmi křehké, citlivé umění, které vyžaduje ochranu. To si myslím.

Vzpomínám si, že když mluvíte o své lásce k aikido, mluvíte o aikido jako o princezně.
To je dobrý způsob, jak to vyjádřit.

Příběh princezny. A to je něco, co opravdu zapůsobilo… Zejména na starší učitele, kteří ten příběh dobře znají. Jako Mike Flynn. On tomu rozuměl, když jsme o tom mluvili. Můžete popsat váš vztah? Není to příliš osobní?
Ne, ne… To je celé mé srdce, mé nejvnitřnější srdce vůči aikidu. To mě udrželo jako aikidistu. Víte, když jsem byl mladý, osmnáctiletý… Zamiloval jsem se do princezny. A tak začala moje milostná aféra. Je mimo můj dosah. Nemám žádný způsob, jak se k ní dostat, vyjádřit své city. Nebo se k ní přiblížit. Nebo ji dokonce udržet. Chytit ji… Aby byla moje, k mé spokojenosti. Není šance. Je daleko, za hedvábnou bavlnou. Je to princezna mé cesty. Tak jsem se rozhodl být… Rozhodl jsem se v sobě… No, je pro mě nedosažitelná. Ale moje láska je čistá a věčná. Tak jsem se rozhodl, že budu kapitánem její královské stráže. Budu ji chránit. To se mi stalo za posledních 50 let. Žil jsem svým vlastním milostným vztahem a plnil svou misi kapitána královské stráže své princezny. A jednou, vlastně už dávno, jsem učil na letním táboře ve Velké Británii a při skleničce vína jsem tento příběh vyprávěl svým starším studentům a postupně se začal šířit… Bylo to velmi dynamické… Být kapitánem královské gardy… Musím být velmi poslušný vůči držiteli a systému, struktuře a tak dále. Ale já nebyl. Byl jsem špatný kapitán… Mnohokrát jsem se vzbouřil proti autoritě… Sem a tam. Ale ona nikdy neopustila mé srdce. Stále tam je. To je asi tak vše. To jsem měl na mysli, když jsem říkal, že aikido nemá vlastní prostředky k ochraně. Je křehké, ušlechtilé. Citlivé. Vzácné. Musíte mu poskytnout ochranu. A já jsem kapitánem té společnosti.

Vyškolil jste mnoho vojáků. Mnoho, mnoho po celém světě.
Ano, já vím. A nejvíce si na své kariéře profesionálního aikidisty cením toho, že jsem potkal tolik kvalitních lidí. Samozřejmě to má něco společného se silou aikida. Dělal jsem judo, karate, kyudo. Dělal jsem iaido a tak dále. Ale nikdy jsem nepotkal tolik kvalitních lidí, jako jsem potkal v komunitě aikido. A jsem na to velmi hrdý. A ta kvalita je vlastně sama o sobě velkou částí ochrany, víte. Takže mým záměrem je vždy udržet kvalitu, která poskytuje přirozenou ochranu tomuto křehkému, citlivému a ušlechtilému umění aikido.

Děkuji.